Ve dnech 10-12. 6. 2016 se uskutečnilo již XV. mezinárodní setkání historiků a příznivců orální historie na hradě Sovinci. Účast byla velice hojná – zaznělo celkem 30 příspěvků. Celá konference začala již v pátek odpoledne. Nejvíce příspěvků pak bylo předneseno během celé soboty. V sobotním dopoledni jsme vyslechli například příspěvek Pavlíny Havlové, která se věnovala zajímavému nápadu, propojit metodu oral history s tématem týkající se antické historie. Její příspěvek nesl název: „Klid duše jako topos epikurejského životního stylu reflektovaný v životopisných vyprávěních současníků.“
Jana Poláková poté představila svůj výzkum týkající se otázky slavení Vánoc různými etnickými a náboženskými menšinami. Velice zajímavý příspěvek poté přednesli Jiří Zounek a Michal Šimáně, kteří se ve svém výzkumu dlouhodobě věnují propojení metody oral history s pedagogickým prostředím. Jejich příspěvek nesl název: „Musí ten váš chlapec navštěvovat výuku náboženství? Náboženská víra ve škole pohledem učitelů v komunistickém Československu,“ a zabývali se v něm především otázkou návštěvnosti výuky náboženství v době totality. V jednotlivých rozhovorech se svých informátorů také ptali na to, jakým způsobem byli nuceni režimem své žáky zrazovat od návštěvy výuky náboženství.
Martin Brychta představil svůj počínající výzkum, který se věnuje historii ostravského punku po „sametové revoluci“. Ve svém příspěvku si mimo jiné položil otázku historického vývoje vztahu mezi tzv. „pankáči: a „skinheady“.
Odpoledne potom zazněl například příspěvek Kateřiny Šonové, která představila svoji diplomovou práci věnující se otázce vzpomínání na vyhlazení obce Lidice. Konkrétní název příspěvku zněl: „Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno.“ Kateřina Šonová, jako absolventka Gymnázia Kladno se snažila zjistit, zdali se nějakým způsobem změnilo povědomí žáků o této události od doby, kdy na gymnáziu studovala ona. Dále se zabývala tím, jakým způsobem pamětnice této události svoje zkušenosti předávají a jak se vůbec s touto událostí sami vyrovnaly.
Velice zajímavý příspěvek přednesl také Pavel Stehlík. Sám jako válečný veterán velice zasvěceně promluvil o misích v Afganistánu a také zhodnotil, jakým způsobem se s touto zkušeností vyrovnávají Čeští novodobí váleční veteráni. Další příspěvek nesl název: „Význam Bagdádského období (1962-66) pro Jaroslava Slípku,“ od Marie Fritzové. V sobotním večeru poté zazněly ještě celkem další tři příspěvky.
Celá konference se nesla v přátelském a zároveň diskuzním tónu na menším otevřeném prostoru na hradě Sovinec. I když počasí nebylo úplně příznivé, nakonec se celá konference mohla uskutečnit pod širým nebem, což jí dodalo spontánní a neformální ráz. Všichni účastníci spolu také strávili příjemný čas jídla i večerní zábavy. Již nyní se jistě všichni těšíme na další setkání v příštím roce.
Mgr. Marie Fritzová, Ph.D.